Úřední pravidla svatby: matrika, svědci, příjmení a poplatky

Aby byla svatba úředně platná, musíte oba osobně prohlásit před oddávajícím a matrikářem, že spolu vstupujete do manželství, a u obřadu musí být dva svědci. Předtím je potřeba zajít na matriku, vyplnit dotazník k uzavření manželství a doložit doklady. Zbytek, tedy šaty, hostina a výzdoba, je jen na vás.

Níže je přehled toho, co úřady opravdu vyžadují a na co se ptát.

Prvním krokem je matrika

Zajděte na matriční úřad, pod který spadá místo, kde se chcete brát. Nemusí to být úřad podle vašeho bydliště. Matrikářka vám dá dotazník k uzavření manželství a řekne, které doklady doložit. Obvykle jde o platný doklad totožnosti a rodný list, a pokud jste už v manželství byli, o pravomocný rozsudek o rozvodu nebo úmrtní list předchozího manžela. Cizinci potřebují další dokumenty, často s úředním překladem, a vyřízení trvá déle. Termín obřadu se domlouvá přímo na matrice. Oblíbená data v létě bývají zamluvená hodně dopředu, proto začněte s předstihem.

Kdo se smí vzít

Snoubenci musí být zletilí. Výjimečně může soud povolit sňatek už od šestnácti let, pokud pro to existuje důležitý důvod. Manželství nemůže uzavřít někdo, kdo už v manželství nebo registrovaném partnerství je, a nemohou se vzít příbuzní v přímé linii ani sourozenci. Oba musí do manželství vstupovat svobodně a vážně, a pokud by šlo o sňatek pod nátlakem, oddávající obřad nedokončí. Na tyto podmínky se vás matrikářka zeptá při vyplňování dotazníku a vy je stvrdíte podpisem.

Občanský, nebo církevní sňatek?

Občanský sňatek se uzavírá před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva za účasti matrikáře. Církevní sňatek uzavírá oprávněný duchovní registrované církve. I v tom případě ale nejdřív musíte na matriku. Ta vám vydá osvědčení, že splňujete podmínky pro uzavření manželství, a toto osvědčení pak předáte faráři nebo jinému duchovnímu. Po obřadu duchovní předá protokol matrice, která sňatek zapíše.

Oba způsoby mají stejné právní účinky.

Svědci jsou povinní

Bez dvou svědků se obřad nekoná. Svědkem může být kdokoli zletilý, kdo má u sebe doklad totožnosti, nemusí to být příbuzný ani nejlepší přítel. Nejmenší možná svatba má tedy šest účastníků: snoubence, dva svědky, oddávajícího a matrikáře. Svědci po obřadu podepisují protokol o uzavření manželství.

Jaké příjmení budete používat

O příjmení rozhodujete už v dotazníku na matrice a pak ho stvrdíte při obřadu. Můžete mít společné příjmení jednoho z vás, nebo si každý ponechá své. Další možností je, že jeden z vás přijme společné příjmení a ke svému původnímu ho připojí. Pokud si každý ponecháte své příjmení, musíte zároveň určit, jaké příjmení budou mít vaše společné děti. Žena může v Česku používat příjmení i v mužském tvaru, bez koncovky -ová, pokud o to požádá. Než se rozhodnete, promyslete si, kolik dokladů budete po svatbě měnit: občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz, bankovní účty a smlouvy.

Můj tip: Doporučila bych vzít si otázku příjmení na klidný večer a probrat ji ve dvou dřív, než půjdete na matriku. Úřednice na vás nebude spěchat, ale u přepážky se rozhoduje hůř než doma.

Místo obřadu a poplatky

Každý úřad má obřadní síň a stanovené dny a hodiny, kdy se oddává. Pokud chcete svatbu jinde, třeba na zahradě, na zámku nebo na louce, nebo v jiný čas, většinou to jde, ale úřad za to vybírá správní poplatek. Místo musí být důstojné a se svatbou musí souhlasit oddávající i matrika. Poplatek se platí i v některých dalších případech, například když ani jeden ze snoubenců nemá v obvodu úřadu trvalý pobyt. Přesnou výši a podmínky si ověřte přímo na vaší matrice.

Co se děje po obřadu

Po obřadu vám matrika vystaví oddací list, který obvykle dostanete hned nebo během několika dní. Je to úřední potvrzení, že jste manželé, jaké příjmení používáte a kde je sňatek zapsaný. S ním pak jdete měnit doklady. Pokud jste se brali v zahraničí, v Česku musíte sňatek nechat zapsat do zvláštní matriky, jinak ho české úřady nebudou evidovat.

Co když jeden ze snoubenců na otázku oddávajícího odpoví ne? Obřad se ukončí a manželství nevznikne.

Zdroje

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení
• Ministerstvo vnitra ČR